Podobně jako dnes recenzovaná Sotto Voce je i Terracotta vůně, která nemá výraznou složku, ale voní tak nějak "celá najednou", mírně a příjemně. Je částečně květinová, částečně (malinko) kořeněná a velmi, velmi pudrová.
Podobně jako dnes recenzovaná Sotto Voce je i Terracotta vůně, která nemá výraznou složku, ale voní tak nějak ‚celá najednou‘, mírně a příjemně. Je částečně květinová, částečně (malinko) kořeněná a velmi, velmi pudrová.
Na začátku je cítit zřejmě karafiát - složení jsem nikde nenašla, ale tak nějak mi to připadalo a většina recenzentek a uživatelek se na tom shoduje; fialka; a něco nazelenalého, snad konvalinka nebo nějaká vodní květina. Karafiátu chybí jeho obvyklý skořicový podtón a není moc sladký. Vsadila bych se také, že je v Terracottě máta nebo jiná zelená bylina, na začátku je zeleně mátový tón cítit. Po rozvonění se objevil slabý hřebíček, ale jen na chvíli, a závěr patří typickému guerlainovskému vanilkovému akordu.
To celé je od začátku do konce zahaleno do pudrového závoje. Ten jako
chvějivý opar nad horkým letním dnem rozostřuje tvary, tlumí sytost barev
a ukolébává nositelku do lenivé dřímoty. Je to pudr kosatcový, sametový,
suchý, sladký a výrazně zemitý - ne vlhce jako Eden ani
kadidlově jako Cabaret, ale
podobně jako jiné guerlainovské vůně, typicky např. Aqua
Allegoria Herba Fresca nebo Angélique
Lilas_Aqua Allegoria Angélique Lilas, nebo Hypnôse.
Jako jiné příjemné vůně i Terracotta už se samozřejmě přestala
vyrábět; zásob je naštěstí ještě dost a seženete ji za hubičku, ale
honem, nebude. Je vhodná k prakticky univerzálnímu dennímu použití.
