Recenze z HN:
Lyric Woman
Amouage je malá nezávislá značka, a navíc velmi drahá. Sídlí sice v Londýně, ale její kořeny sahají až na Střední Východ. Jde v zásadě o kořeny dva: jedním je bohatý ománský investor (dokonce královská rodina) a druhým estetika arabského poloostrova.
Původní parfém značky Amouage z dílny skvělého parfémáře Guye Roberta vznikl už v roce 1983. Je napěchován tak drahými ingrediencemi, že jeho hodnota zastíní i toxické úvěry Citicorp, ale na druhou stranu je těžší než utrápená hlava šéfa General Motors. Značka Amouage pak procházela dalším vývojem, až si její nový kreativní ředitel Christopher Chong vybral ke spolupráci vynikající parfémáře, jako jsou Mark Buxton, Maurice Roucel nebo Bertrand Duchaufour. Výsledkem jsou dvě nové vůně, Lyric Woman a Lyric Man - jde nejen o technicky výtečné parfémy, ale navíc voní jako stříbřité stroje z románů Julesa Vernea, se vzdušnou lehkostí se prohánějící po nebesích. Obě jsou silné, ale zároveň téměř beztížné - nádherná kombinace.
Ve vůni Lyric Woman vytvořil parfémář Daniel Maurel přízrak citrusu, květin a koření. A krásné na tom je, že pokud přimhouříte oči, ucítíte, jak uvnitř flakonu plave každá zvlášť: lahodné, hřejivé koření se smetanou a příchutí bergamotu. A když se pak asi po dvaceti minutách vířivá horní nota vytratí, začnou hrát novou, subtilnější roli dřevo a kadidlo. Před sebou máme dívku s fialkovýma očima, vnučku parfému Opium a hravější sestřenici vůně 2 od Comme des Garcons. Následující efekt hořkého pomeranče vám buď sedne, nebo vás odradí, někteří lidé mají rádi květinové a kořenité vůně bez příměsí. Podle mého však celý tento parfémový stroj pozvedává a ten se pak vznáší těsně nad zemí, nad svým vlastním stínem. Je to nádherný stroj a krásný stín. Je možné, že pokud jej začnete nosit, nebudete si nikdy připadat nahá.
www.amouage.com