CPO. Dřevitý jasmín, ke kterému se přidala bohatá květinová všehochuť - není to ale žádný květinový „úder do čenichu“, ale vcelku decentní květinovka podbarvená sladkým santalem a slupkou z čerstvě okrájeného zeleného jablka. Vysloveně svěže-romantická jarní vůně…
Máte chuť na parfém s tropickým ovocem ale ty co se běžně nabízejí v parfumeriích jsou pro Vás jaksi nedospělé? Dejte si porci Fakhr Al Jamaal.
Znáte tu vůni když nůž projede dužinou čerstvého ananasu a nos Vám sevře jeho typická ostrost s jemnou sladkostí v pozadí? Přesně tak parfém začíná.
Za moment se přidá mango, spíše zelené a malinko… zatuchlé, ale opravdu je to jen moment, protože za ním už se nese celá vlna čerstvých jahod, citrónů a rybízu a další nálož ananasu.
Ale nečekejte žádný sladký koktejl z pláže, jde spíše o čerstvě rozkrojené šťavnaté kusy v zahradě plné vzácných stromů. Jako by se vůně nemohla rozhodnou zda chladit či hřát, střídavě cítíte palácový chlad a teplé slunce.
Na nádech je vždy celkem řízný a až na pozadí se lehce mihne jemné sladké pohlazení které postupně během hodin přejde ve dřevité. Dospělá a přitom hravá i slastně lenošivá vůně.
Do práce, na dovolenou i na večírek, spolehlivě zvedne náladu.
Testovaná verze EDP.
CPO. Hodně výrazná vůně s docela úderným dřevitě květinovým začátkem se stopou sladkého oudu. Postupně se ale znatelně utlumila do jasmínově dřevité vůně, kořeněné jemným šafránem. Ve finále navrch i květinové mýdlo. Ale ani tak to není vůně pro slabé jedince.
Je pravda ,že je vůně sladká - ale taková hrůza to zase není -
Začátek mě malinko zaskočil něčím hořkým snad to ten krvavý pomeranč či jeho kůra .Kombinace květin a malinového sorbetu s vanilkou ambrou a karamelem na mě se rozvonil do příjemnějšího Aliena- leč podobné složky neshledávám , snad jen ambrou a karamelem
Určitě nejseš Lutensovic? Prosím pěkně, tohle je něco na pomezí Serge Noire, Bois et Musc a Bornéa. Dužnatý ovoce - check, pačuli - check, fialky - seschlý, ale jo, check. Že bych cítila líčidla, to říct nemůžu, ale vysloveně vápno se švestkama to taky není. Je to suchá až prašná vůně se skoro neznatelnejma kytkama a zajímavou (hodně dominantní) pačuli. Kdo na ní ujíždí, měl by neprodleně zkusit.
První dojem byl čistě alkoholový. Rum je cítit velice výrazně. Do 10 vteřin však zmizí a najednou se váš nos ponoří do zakouřené vůně - vlastně spíš do vyčpělého smradu kouře další den. Vůně je zemitá, těžká, temná. To vše nejspíš vyvolává muškát, který naprosto dominuje po celou dobu. Zajímavá část vůně trvá asi tak 30 vteřin, kdy se neustále vyvíjí. Vůně by se hodila spíš do nějaké dřevěné horské chaloupky.
Po chvilce ale najednou jak kdyby rozkvetla fialka. Jako by se ten rum reakcí s kůží proměnil ve fialku. Jako byste šli v létě sadem po malebném městě. Tahle vůně vás hladí z dálky, z blízka však zmizí. Po asi půlhodině (když se vůně zahřeje) najednou vyvře pivní říhnutí; ano, já vím, to není normální, ale prostě tam je. Následuje útlum úplně všeho a zůstane jen jemný závan hřebíčku.
Na prvním závanu je znatelný hlavně pepř a mandarinka, nic fascinujícího. Po minutě se již rozvíjí dokonale harmonická opojná vůně frézie a fialky v pozadí heliotrop. Vůně vydrží opravdu dlouho, po pár hodinách jsou stále intenzivně cítit fialky a vanilka. Něžná pudrová vůně vhodná na jaro a léto.
Ovadlé polévkové byliny (petržel, libeček) smíchané s jemně ohořelým zeleným koriandrem, suché kameny, naplavené nasládlé dřevo - squadra zvláštní a v parfémovém světě dost neobvyklá, ale kupodivu dost zajímavá, originální…a kupodivu i nositelná.
Sice tomu bobkový list za začátku moc nenapovídá, ale měla by to být vůně mořského dna - korálů, písku, kamenů, rostlin… A minimálně vůně kamenů to opravdu je - ale ne kamenů pod hladinou, ale sluncem prohřátých, slanou vodou omývaných a rostlinami porostlých kamenů na mořském pobřeží. Akorát té zeleně je na můj vkus na těch „kamenech“ trochu moc. Ale v každém případě je to neobvyklá a povedená vůně…
L'Ombre dans L'Eau je především vůně růžová. Celek je proteplený, ale stále je kdesi vzadu cítit taková až neosobní zeleň. Připadá mi navíc zastaralá, ten rok vzniku (1983) je na ní hodně znát… Kdo rád klasické růže, tomu se ale bude líbit.
Tahle vůně je sladká a hutná. Fresie smísené s jasmínem a tiaré. Květiny o sobě dávají vědět hodně dlouho, než dovolí vanilce, aby se objevila. Omamnost vůně je podobná jako v Poeme (eventuelně Kenzo Flower - ale ta není tak sladká). Hutnost vůně bych přirovnala k balzamovací tekutině, která Vás obklopí a prostoupí. Výdrž je značná.
Kokos buď milujete, nebo ne. Tady není co řešit. Problém je najít kokos, který nebude umělý a nebude zapáchat spíše jako spálený kokosový olej nebo umělá hmota. Ralph Hot je jednoznačně gurmánka. Hned v úvodu Vás zahrne silnou vůní čokolády sypané kokosem. Postupně se k ní přidává likér - oříškový smíchaný s kapkou kubánského rumu. A pak zase kokos a kokos, pak čokoláda a zase spousta kokosu…
Je to rozpustilá holka! To Vám na ni musím prásknout. Tváří se jako netýkavka bez zájmu a podle flakonu byste to do ní neřekli. Ale ve skutečnosti je romantická, škádlivá. Je jako slunné léto. Sundejte si boty, šlapte bosy v trávě s tváří natočenou ke slunci a čerpejte tu energii, tu veselost… Jako doplněk použijte dobrou náladu. Nemáte? Nevadí! Love in Paris ji dokáže přivolat. Kombinace meruněk, dřevitých tónů a lehounkého mýdla na pozadí. Na jaro a léto ideální.
Zelená květinová aldehydovka - jak aldehydů ubývalo, vůně se uhlazovala do květinové směsi a následně plynule přešla do mandlově nasládlé, zadýmené, ohořele santalové vůně s jedním malým „živočichem“. Jedna z vůní, která dokáže „nesprávnou“ nositelku roznést na kopytech.....
Kombinace podivná a žaludek zvedající, která navíc působí neskutečně uměle. No a po chvíli? Bizarní a nechutná, nemůžu se ubránit myšlence jakéhosi zneuctění (posvátných prostor)…
Hořké listí, zapařený skleník. Rajčatové listy přesně jako v DKNY Women, jenže Memory of Kindness nemá tolik vrstev. Zelená, ZELENÁ vůně, žádné ovoce, žádné kytky.
Pudrová květinovka a docela nuda. Úplně první tóny mi připomněly něco, co bych radši necítila – takhle přesně to voní na novém WC na rumburském nádraží. No ano, je to sice vůně, ale představy toho WC se nezbavím. Trochu se podobá šeříku od Yves Rocher.