Proč za každou cenu vymýšlet extravagance, když klasika je tak krásná! Tohle platí pro One Love od Scherrera do slova a do písmene; krabičkou počínaje, přes minimalistický (a maximálně krásný flakón), od počátečních tónů vůně, až po její poslední dozvuky za několik hodin později. Pokud bych vůni zkoušela naslepo, asi by mi okamžitě naskočil její mnohem starší bratr, tedy ona scherrerovská „jednotka“ – archetypální vůně let 70. a 80. V prvních vteřinách se na mě vrhly všechny ty mechy, lišejníky a pařezové chaloupky – ostré, pichlavě trávozelené šiky vysílající jasné poselství, koho se chystá vůně oslovit, komu radí couvnout, uchýlit se do bezpečí současné produkce neškodných ovocenek či přelíbezně cukrových gurmánek. Naježený úvod v krátké době ustoupil do pozadí a uvolnil cestu květinovému defilé. Jistou chvíli dominoval překrásný šeřík – ano, přesně takový, jaký nabízí už téměř nedostupná Osé , ovšem na rozdíl od ní se tady za chvíli zařadí do zástupu jiných květinově-dřevitých tónů. Fialka po dešti s kusem hlíny, pudrový (a možná i zaprášený) kosatec, pichlavá, žlutě rozjásaná mimóza. Aktuálně produkované květinovky mě kolektivně děsí sklony k pušivosti. V čem spočívá? Těžko to vystihnout v krátkosti a tak, abych neurazila. Prostě mi přijde, že v parfému některá ze složek jednoduše pošla…..No a přeci se celá várka nevyhodí, tak tam narveme o něco více pačuli, přidáme kašmeran, oblíbenou broskev, nezapomeneme na vanilku…. Mám pokračovat? Není nutné, jistě už poznáváte vůni metra i dalších veřejných dopravních prostředků. Tohle v případě One Love nehrozí – její kytky jsou zahradní a luční, pižmo opravdu pouze lehké, pylové, fixující (žádná králikárna). Šafrán mám ve vůních ráda – ale musí být vzdušný, plast přiznat může, ale nesmí sklouznout k hořícím pneumatikám. Tady je dle mého gusta – prosazuje se hlavně v dalších hodinách, kdy už jednotlivé květinové složky splývají a vůně dostává další rozměr. Éterická, fantazijní (vím, je to klišé), voní jako čerstvé povětří. Nedávno jsme tady diskutovaly (my děvčata) o mnohem starší Fidji , porovnávaly její současnou podobu s tou dávno minulou. One Love mi tu (pro mne) trochu pozapomenutou Fidji připomněla – křehkostí, něhou, univerzálností. Protože nositelnost a nevtíravost je pro tuto zatím poslední vůni J.-L. Scherrera signifikantní.
Zpočátku jsem ji podezírala ze slabší intenzity, ale dokázala zanechat znatelné obláčky v prostoru, kde jsem se pohybovala. I teď, cca 6 hodin po aplikaci, je její stopa na zápěstí dobře znatelná. Ještě mám přidat další kompliment na adresu parfému, za který jsem dala pouze několik stovek? Tak už jenom poslední zmínka – namátkou některé známé vůně, které mi přijdou typově podobné. Givenchy Ysatis, Caron Farnesiana , Balmain Ivoire , Houbigant Quelques Fleurs l'Original , možná i Chanel N°19…..