Odskúšala som ju náhodou v Douglase a musela som ju mať. Krásna, čistá, krémová mandľa. Nič gurmánske, nič presladené. Vôňa vie pohladiť..Je to ako pocit ako keď som po dobrom bublinkovom kúpeli natretá mandľovým mliekom zachuchlaná do županu…Krásne, pohodlné, jemné, čisté, sofistikované a elegantné..
Optimistická jemná gurmánština na procházku podzimní přírodou, pro chvíle nad knížkou, pro každý okamžik, v němž se chce duše radovat či snít.
Jablíčko obdařené až rozjařenou vzletností. V úvodních tónech šťavnaté. To se kyselkavá šťáva teprve pomalu vpíjí do skořicově cukrového poprašku. Zanedlouho je však veškerá svěžest pryč a plátky jablka se noří do žlutého měkoučkého piškotu, který je položen na léty ohlazeném prkénku z cedrového dřeva.
Drobné střapaté květy obsypaly větvičky zeleného keře a svou zářivě žlutou barvou svítí do širokého okolí, jako kdyby v sobě uzamkly samotné slunce. Vzduch kolem nich voní zvláštní pudrovou vůní s jemnou medově dřevitou sladkostí. A opodál vykvetlo několik růží. Některé jsou oranžové, jiné se chlubí něžnou růžovou barvou. I ony svou vůní lákají a svádí toho, kdo ji ucítí.
Heures d'Absence je pro mě něžnou vůní květin a jara. Je jemně pudrová, lehounce trávová a v úvodu chladná jako voda. Dominantními prvky jsou zde mimóza s růží.
Nejprve svěží a pikantní, kdy cítím citrusy se špetkou pepře, a později mléčně krémová. Zřetelně vystupuje fík, k němuž se přidává vskutku nádherná pudrová fialka. A pak se objeví jemný gurmánský tón, v němž se snoubí sladká vanilka s tající kostičkou čokolády i trochou pačuliové syrovosti. Pro můj nos takřka identický nacházím v Angelovi od Thierry Muglera.
Vůně, ve které hraje prim fík. Lehce gurmánská, semišově měkká, nasládlá, jemně pudrově květinová. Velmi pěkná.
Krémová zeleň v probouzejícím se ránu a svět proměněný v duhové šmouhy, když odráží se v zářivých perlách rosy. Kyprá hlína vonící vlhkem a zbytky noci. A trocha chladu s příslibem tepla dalších chvil …
Zelená květinovka s patřičnou noblesou.
Fialka sladká, cukrová, hravá a pudrově gurmánská. A kopec zemitého pačuli, díky kterému má ten fialový svazeček drobných kvítků pěkný tmavý odstín a pozbyl vskutku hodně ze své typické křehkosti. Dnes už zřejmě nesehnatelná vůně a pro mě dávná nostalgie.
Potěšení nad šálkem čaje … vůně odpočinku po uspěchaném dni, klidná a decentní.
Jen málokterá vůně s absencí květin mě dokáže něčím zaujmout a ještě méně z nich bych sama dokázala nosit. Tato si mou pozornost získala, ovšem nosit ji … ne, můj šálek čaje to není.
Dominantami celé kompozice jsou karamel s vanilkou a daří se jim celkem výrazně tlumit čajové aroma. Úvod je citrusový, svěží, ale rychle mizí a dává prostor výše zmíněným složkám. Šálek kouřícího čaje a sladce vonící oplatky s vanilkovou náplní ležící na talířku vedle několika karamelek. Nic složitého, jen konejšivé a možná trochu jednotvárné aroma několika pochutin.
I přes svou jednoduchost je však Unknown Pleasures kvalitně zpracovanou vůní s velmi dobrou výdrží a může být příjemným společníkem pro pošmourné podzimní dny.
Gumový jasmín, tráva tlející mezi hroudami mokré hlíny, seschlé slupky z pomeranče a trocha cukru. A ještě vlastně „akord chypre“, to bude asi ta podivná vlezlá hořkost, která to všechno obepíná jako tuhý korzet. Nepříjemný výtvor.
Mazlivá …
Neznám vůni, ve které bych kdy cítila věrohodnější kmín než zde. Může to znít děsivě, ale můj nos říká, že je to jedinečné, hezké a zábavné. Nevšední kontrast mezi kmínově aromatickým úvodem a mléčně nasládle vanilkovým pokračováním.
Pro mě je Hypnotic EdT vůně klidu, útěchy, ale zároveň nevyzývavé smyslnosti.
Co se týče ambrových vůní, jsem velmi vybíravá, protože jen málokterou bych dokázala nosit. A tak se mé srdce raduje, když zkouším tuto ambrovku po italsku. Nejenom že je krásná, ale pro mě především i nositelná.
Úvod se nese v duchu staré dobré pánské kolínské, svěží, dřevitý s jemně bylinným akcentem. Na mě působí velmi příjemně a vrací mě zpátky do dětských let, kdy ještě žil můj milovaný děda. Možná po holení voněl nějak podobně … během chvíle se však objeví ambra. Nepříliš sladká, vzdušná a vonící po dřevě a pryskyřičných slzách. A stále si uchovává jistou lehkost ve svém výrazu. Ano, toto je ambra pro mě.
Omamně vonící květiny, mezi nimiž chvíli zřetelněji vnímám šeřík, pak zase konvalinku, ale povětšinou je to jen hedvábně hladká květinkovost obecná. Na úvod nechybí citrusová svěžest, zde však navíc ozvláštněná likérovým aroma. A v základu se veškerá květena uvelebí na pižmovém polštáři, lehounce zesládne vanilkou a celá zkrémovatí.
Dama Bianca je svůdná vůně, která je nejen drahá, ale i draze působí. Květinová, exotická, mošusová a velmi pěkná.
Další kráska od Nobile 1942, která se mi jeví lehce distingovaná, ale přesto temperamentní. Sladkou květinovou omamnost tady tlumí travnatá zeleň, cítím jemný náznak chyprovosti a také zlatavé tóny ambry s vanilkou a trochou ovoce. Vůně není lineární, krásně pracuje s teplem těla, proměňuje se a mění svůj výraz. Výsledkem je decentní a elegantní vůně s jakousi skrývanou smyslností. Nádherná je!
Ó, tak to je krásné! Slaná svěžest na úvod, taková sprška drobounkých kapiček mořské vody, která zlehka smočí sluncem rozpálenou tvář. A pak sladko, zastřené, mlhavé, krémové, co hladí na patře a nutí mě k zasněnému úsměvu …
Flakon sám by skvěle zapadnul na toaletní stolek v dívčím pokoji. Vůně mi ovšem dívčí nepřipadá vůbec. Právě naopak. Je v ní zralost, ženskost, sebejistota, ale nezapře i přesně odměřenou dávku koketérie a dráždivosti.
První tóny jsou aromatické, trošku štiplavé, kořeněné, a dokonce i lehounce bylinné. A chvíli trvá, než se začnou prosazovat květiny. Především růže, která je však stále v područí vcelku dominantního fougère akordu. Později se přidá tabák a s ním přichází další maličko maskulinní akcent a především v teplém počasí dostává možnost se pěkně rozvinout i ambrová nasládlost.
Fifi je vlastně vůní protikladů. Má v sobě ženskou i mužskou rovinu a ani jedna nezískává navrch. Vzájemně se vyvažují. Nebo se snad drží v šachu?
Tato vůně pro mě představuje krásné jarní ráno, vonící bílé květy vykoupané ve studené rose, jemný, ale přesto svěží vánek, ptačí zpěv ozývající se z všudypřítomné zeleně a takovou tu mou soukromou tichou radost ze života.
Čerstvé jarní květiny s lehkým dřevitým akcentem a stopou mechové zemitosti. Pro můj nos opravdu krásná vůně, která s přehledem strčí do kapsy i leckterou niche.
Úvod voní jako červené bonpari. Chvilka sladce šťavnaté rozpustilosti. Za chvíli začínám vnímat něco krémově oříškového a po bonbonech není ani vidu ani slechu. V mléčně krémovém obláčku, který je později lehounce nahořklý po mandlích, se drží jen jemná ovocná stopa.
Nevím, jak to dělá, ale tato vůně ve mně probouzí radost. Ničím nekomplikovanou, prostou radost ze života. Snoubí se v ní dětská hravost a dospělácká rozvážnost.
Nasládlá pivoňka, ale hlavně růže, jemná, čajová, chladivá, protože je ráno a třpytí se na ní ještě kapky rosy.Když se vůně rozvíjí, objeví se troška syntetického nádechu, asi aby bylo všem připomenuto, že ve flakonku se ta čerstvá orosená růže nenachází. Když si pak všechno sedne a vůně ze sebe postupně vydává všechno, syntetika se vytratí a zůstane jen milá a romantická růžička.Na mně taky skvěle držela a košile voněla dva dny. Nemám ráda , když v parfémech růže příliš řve, ale tohle je je vážně moc příjemné. Kdybych někdy po jemné a něžné růžičce zatoužila, sáhnu po tomhle parfému.
Levanduli cítím hned na první přivonění. Nejprve je svěží na způsob pánské kolínské, ale svěžest rychle vyprchá a začnou se objevovat jemňounké tóny květin, díky nimž levandule celá zněžní. Potom sladkosti. Vanilka s tajícím karamelem a pralinky z bílé čokolády zasypané kakaovým práškem. A základ je balzamický, pryskyřičný. Je to nádherné.
Teplý letní vánek si pohrává s bílou záclonou a do místnosti s sebou přináší sladkou květinovou vůni. Krémově vonící ylang se snoubí s lehoučce kořenitým aroma dřev, s vůní mandlí, vanilky a mléka. A to vše společně vytváří hřejivou auru klidu a pohodlí.
Velmi příjemná, bílá, krémová, hebce květinová, středně sladká vůně s mandlovým tónem.
Pomerančový květ s mandlovou tonkou, jemný pryskyřičný akcent a v neposlední řadě také zemitost pačuli. Pro mě vůně teplého podzimu, barvicího se listí, oranžovo hnědých tónin přírody, sladce vonících dřevin a kožené bundy … krásná!
Nemohu si pomoci, ale hned při prvním přičichnutí k této poněkud tajemné vůni mi naskočil obraz nehybné sfingy na terase vily doktora Muntheho. A vůně samotná? Naprosto jedinečná kombinace lehounce štiplavého pepře, kterého zde není zrovna málo, sladkého jablka s lahodnou vanilkou, zlatavé ambry a kadidla. Tyto složky tam skutečně vnímám. Nejprve jednotlivě, ale zakrátko vytvoří vskutku hypnotizující celek.
U této vůně jsem ani v nejmenším nečekala, že by mě nějak více oslovila. No a nakonec jsem z ní paf. Je překrásná!