Pořízeno na základě recenzí, že je to velmi povedený příbuzný Tom Ford Tobacco Vanille. Taky seznam složek vůně se zdál naprosto neodolatelný a cena přijatelná. Hned po převzetí mne překvapila „krabička“ parfému. Je to bedna, do které by se vešly hned čtyři flakony, ale trůní si tam mezi výstelkami jen jeden. Nabývám dojmu, že výrobce uvažoval o distribuci parfému shozením z letadla. Bedna je velmi těžká, má na dotek příjemný sametový plast, celé horní víčko opatřeno bronzovým plátem s názvem parfému. Lepší zajištění obsahu mají snad už jen černé skříňky v letadlech. Uvnitř bedny je masivní vypolstrování a v něm je přesně na desetinu milimetru vytvarovaná silueta flakonu. Flakon si v ní si bezpečně sedí jako těžké závaží. Je těžké ho vyndat ze sevření polstru jen jednou rukou. Flakon je totiž masivní hrubé sklo, na celé čelní straně je rovněž bronzový plán s názvem parfému a těžké bronzové víčko. Určitě není na nošení v kabelce, spíše v menším expedičním ruksaku.
Tak jsem udělala první nástřik a očekávám Toma Forda. Skoro se mu podobá, asi prvních pět sekund. To je ten závan vlhkého šťavnatého tabáku. A pak je to rána do hlavy pytlem směsi vlhkého perníkového koření. Je tam tak obrovské množství hřebíčku a čerstvě namleté skořice, které se víc a víc derou do popředí a berou sebou i štiplavý zázvor, že váháte, zda jejich bombardování někdy přestane. Nepřestává, perou se mezi sebou jak malé děti. Cítíte hřebíčkovou silici a úplně se z toho stahují dásně. Jablkový kompot, kde hospodyně dala desetkrát více koření, než říkal recept. Po půlhodině skořice částečně ustupuje z boje, zázvor tam tak vysychá. Hřebíček se stává prachem přírodní thajské hřebíčkové bylinné zubní pasty rozmíchané v pepřovém panenském oleji a tmavém medu. To trvá další hodinu a všichni tři pomaloučku slábnou. Teď to voní (pro pamětníky) jako zubní pasta BIS acidentol z minulých časů, kde nad „i“ bylo červené jablíčko. A to už někde z dálky konečně začínají přicházet závany rumových pralinek, teplého punče, kouře z páleného vrbového dřeva, čerstvého chleba s máslem a se silnou vrstvou povidel. A do toho znova tabák, ale nyní už teplý a oslazený medem a přivoněný vanilkou. Líně polehávají v kouřových závanech ještě několik dlouhých hodin, aby se nakonec vše proměnilo v čokoládový biskupský chlebíček. Chlebíček je zcela privátní, pro okolí voní jen velmi slaboučce a zcela nepoznaně.
Není to Tom Ford, je to vzdálený příbuzný, ale má své zvláštní kouzlo. Poznat ho před Tomem, kdo ví, jak by to dopadlo?