Jednou za čas se to tak sejde - světlo světa spatří parfém krásný, ale také do jisté míry přelomový, kontroverzní. Mnohé iritující, jinými odmítaný, či dokonce zavržený. Aby bylo jasno - hovořím o Baccarat Rouge 540 . Bez zmínky o tomto mastrštyku Francise Kurdjiana z r. 2016 (Extrait je z roku následujícího) se totiž neobejde téměř žádná recenze, která má v názvu uvedenou vůni. Povolaní i vyvolení se předhánějí v porovnávání těchto dvou parfémů, a neshodnou se! Kde je hranice podobnosti, inspirace, kde a čím začíná nápodoba, a kdy už lze mluvit o fejku?! Tak na tohle odpovědi nemám… Pouze se pokusím krok za krokem sledovat oba parfémy, zaznamenám styčné body i fáze, kdy jde každý jinou cestou.
Spirito Fiorentino začíná mohutným atakem dezinfekce. Doprovází ho zemitá, trochu navlhle hlinitá kůže a vůně mladé, jarní březové kůry. Parfém se v prvních minutách prezentuje jako nekompromisně drsný, drhnoucí, bez sebemenšího náznaku líbivosti. Tou se naopak již v úvodu vyznačuje BR 540. Dezinfekce je tam pochopitelně také, ovšem ve srovnání se SF taková až něžně cukrátková, svěže ovocná, přecházející do vůně cukrové vaty. Té pravé pouťové, na kterou jste vystáli frontu, a potom jste ji uždibovali ze špejle, ona se vzdušným vlhkem scucávala, plstnatěla, a v této fázi, kdy jste už byli onou hmotou beznadějně oblemcáni, byla nejchutnější. V dalších minutách začíná u SF dominovat šafrán, prosazuje se i ambergris. Hodně plastu, trochu slaného ohně a stále značná dávka dezinfekce, teď už s nasládlými tóny pomeranče a dřev. Zatím ani památka po květinách uváděných ve složení. (Dovolím si úsměvnou odbočku - nejmenovaný internetový prodejce uvádí, že „vůně začíná půvabnou kyticí květin“… Tak tohle by mělo být přímo žalovatelné, představte si, že se na základě tohoto hodnocení parfém dostane do rukou neotrkaného spotřebitele…!?) Baccarat Rouge oproti tomu již zurčí minerální svěžestí, kovovou a postupně spíše jahodovou než pomerančovou. Návrat k levému zápěstí a ke SF - dezinfekce je již za zenitem a lídrem je jednoznačně vorvaňovina. Slanosladko mírně kyselomořská, ovšem bez přítomnosti podtónu tlejícího vodního světa, zato s dotykem kovového ozónu. Pořád má ve vůni své místo kůže; teď již prosušená, uhlazená, nasládle dřevitá, a připouštím, že teď by se už nějaká ta kytka (jasmín?) dala vystopovat! Ano, teď se obě porovnávané vůně přibližují; i v BR cítím hebký plastelínový tón (jasmín a šafrán) a jemné dřevo. Pokud máte ve vůních rádi akord čerstvě ořezaných pastelek, SF ho rozdává plnými hrstmi. Nasládlé suché tužky, posypané hrubozrnnou solí (sice jsem v reálu nezažila, ale co na tom sejde?!). A pak jsou tu naráz i konvalinky, i exotický ylang-ylang, a i když si Duch Florencie stále hýčká image drsňáka, najednou ukazuje mnohem přívětivější, líbivější tvář. BR se mezitím ustálila ve své charakteristické křišťálové poloze. Parfém je zvláštně čistý, chladný, i když nasládlý, kovový a optimistický. Slunečný jarní den, ale ve větru závany sněhu z hor.
Věnuji se dál SF a musím se zmínit o marcipánu. Je tam! Když jsem před časem porovnávala BR extrait s EdP, byl marcipán právě tou složkou, kterou se mohl v mnohem větší míře prokázat právě Extrait. Zdejší marcipán je výrazně nahořklý, jako všechno ostatní poznamenaný odérem nemocnice. Přesto je výrazně luxusní! Jako by jím vůně postoupila do vyšší společnosti?! Spirito Fiorentino, vítej v hight society!
Jedním střikem SF máte bohatě vystaráno na mnoho hodin. Zmínit musím i odvrácenou tvář tohoto benefitu - vlasy, šála, svetr, kabát (spodní prádlo, ponožky, šperky, kočka …) - vše jmenované zůstává vůni věrné dny i prací cykly.
Tak jak je to s tou podobností Baccarat Rouge a Spirito Fiorentino? Ano, vůně JSOU si podobné. Rodina Terenzi prostě opět prokázala obchodního ducha (vzpomeňte si na diskuze ohledně podobnosti Porpory a POAL), víc mi nepřísluší komentovat. Jak dalece podobné? Budu co nejkonkrétnější. SF je mladší polovlastní bratr z otcovy strany. V jeho žilách je o kapku více plebejské krve, postrádá aristokratickou vznešenou krásu své starší sestry BR. Ostré lokty má bez debat, životaschopný je až až, a když mu dáte šanci, dovede být jedinečný a okouzlující.
A na úplný závěr - zatímco BR je vůně, které svědčí teplo a krásně se rozvine právě v pořádném horku, SF si báječně notovalo s vlnou letošních novoročních mrazů.