Je uváděna jako unisexová záležitost, ale v prvních několika desítkách minut jsem o tom s úspěchem pochybovala. Představte si scénu z filmu Limonádový Joe – krásný, bíle oděný pistolník stane ve dveřích saloonu, jeho urostlá postava je téměř vyplní a přinese s sebou vůni koní, kožených sedel (a možná i jezdeckých bot), prachu cest, deště a větru. „To je on, mého srdce šampión!“ chcete zvolat společně s celým dámským osazenstvem lokálu. Po nějaké době jsem zaznamenala cosi podobného čerstvé majoránce či mateřídoušce - ta ve složení není, tudíž to musí být společné dílo dalších složek. Trávovost bych částečně přisoudila šáchoru (také uváděný jako papyrus), pačuli se santalem by mohly vyvolat onu douškovou iluzi. Vůně se později zbavuje živočišné koženosti, sládne a zjemňuje se. Pokud ji chce nosit příslušnice něžného pohlaví, budiž. Ale více než éterické Winnifred bude slušet arizonské pěnici Tornádo Lou.