Myslíte, že už jste vyzkoušeli všechny ambrovky na světě a žádná už vás ničím nepřekvapí? No tak by bylo možná dobré přidat si na seznam ještě tuhle
. Tahle ambra je štiplavě kořenitá a voní trochu po tabáku, i když jen ze začátku. Je promíchaná s temným hustým švestkovým likérem a najemno nasekanými hořkými mandlemi. Má v sobě i slaný podtón, který v kombinaci s hořkostí mandlí vyvolává téměř uvěřitelný dojem pravé ambergris, i když jí není.
Tahle ambra je i labdanově zakouřená, prachově sametová a příjemně hřeje. Zároveň v ní ty mandle spolu s krémovou vanilkou vytváří i nahořklý marcipánový podtón. V žádném případě si však nepředstavujte žádnou sladkou ambrovanilku, jako vyvažující prvek zde totiž kromě již zmiňované hořkoslanosti a pryskyřičnatosti působí i dřevo, zastoupené hladce zbroušeným suchým cedrem a špetkou mléčného santalu.