Kolik pižem znáš... 1.

Co se vám vybaví, když se řekne "pižmo"? Historická vonná látka, kterou se polévaly rokokové dámy, moderní čisté vůně nebo něco nelichotivého, spojeného s "přirozeným" aromatem lidského těla? Přečtěte si, jaká byla cesta pižma dějinami parfumerie, a recenze na orientální i západní parfémy s touto složkou.

Pravé pižmo je výměšek pachové žlázy samce kabara (jelínka) pižmového, latinsky Moschus moschiferus. Kabar pižmový je menší než normální jelen, Wikipedie uvádí, že je v kohoutku vysoký 50-70 cm a váží mezi 7 a 17 kilogramy. Vyskytuje se mimo jiné v Indii, Pákistánu, Tibetu a Číně. Pižmo bylo v těchto oblastech známé už ve starověku, už tehdy však bylo vzácné a voněli se jím pouze vládci. Za nejkvalitnější pižmo je považováno tonkinské (z Tibetu). O jeho trvanlivosti a pronikavosti se vyprávějí legendy; Napoleonova Josefína, která pižmo milovala, prý měla komnaty tak provoněné, že po její smrti voněly ještě několik desetiletí. Orientálním kurtizánám se zase pižmo mělo přidávat do jídla, protože potom při milostných hrátkách vydávaly svůdné aroma. V Brehmově životě zvířat se píše: „V době páření šíří samci okolo sebe opravdu nesnesitelný zápach pižma. Lovci tvrdí, že je jej cítiti až na čtvrt míle daleko.“ Maso kabara je prý pro Evropana nepoživatelné. Lovci a poté i kupci si při manipulaci s pižmovým váčkem zavazovali nos a ústa šátkem, jinak hrozila prudká bolest hlavy nebo dokonce krvácení z nosu.

Kabar pižmový na rytině z Ilustrovaného přírodopisu Johna George Wooda, vydaného v r. 1855.Kabar pižmový na rytině z Ilustrovaného přírodopisu Johna George Wooda, vydaného v r. 1855.

Surové pižmo má skutečně silný, velmi živočišný, čpavkový zápach, a musí se hodně naředit, aby se objevily příjemné tóny v něm přítomné. Molekula pižma má podobnou strukturu jako steroidy, a z toho zřejmě pramení jeho přitažlivost pro člověka: reagujeme na něj podobně jako na lidský feromon. Diane Ackermanová v knize A Natural History of Senses zmiňuje výzkum společnosti IFF , při němž bylo zjištěno, že ženy, které čichaly pižmo, častěji ovulovaly a dokonce snadněji otěhotněly, protože vůně pižma ovlivnila hladiny jejich hormonů.

Surovinu pro výrobu pižmu podobných vůní lze získat i z jiných zvířat - ondatry pižmové, tura pižmoně severního nebo kachnice laločnaté. Dalším zdrojem jsou rostliny, především oblíbený ibišek (též proskurník) pižmový - z něj pochází mošusové semínko (angl. „ambrette seeds“), v jehož vůni se, podobně jako u živočišného pižma, mísí nasládle vábivé i odpudivé tóny.

Protože pižmového jelínka je kvůli obsahu pachové žlázy v podstatě nutné zabít, je tento druh už dlouho ohrožen vyhynutím a jeho lov je v současnosti zakázaný. Kdykoli najdete ve složení vůně „tonkinské pižmo“, jde o jeho syntetickou náhražku.

Edit: není to nakonec tak úplně pravda - na Arabském poloostrově a v Indii jsou dnes farmy, kde se kabarové chovají a pižmo se z jejich žláz získává způsobem, který jim neubližuje a nenarušuje ani jejich milostný život. Orientální parfumerie proto mohou mít pravé pižmo k dispozici, stále je to však velmi drahá a vzácná ingredience. Za doplňující info děkuji Sáře z Parfémy Exclusive a doufám, že se na tu farmu opravdu podívá, jak má v plánu, a dozvíme se nějaké pikantní podrobnosti.

Mošusové semínko (ibišek pižmový)Mošusové semínko (ibišek pižmový)

Syntetická pižma

První syntetické pižmo vyrobil v roce 1888 chemik Albert Baur. Původně se snažil vynalézt účinnější trinitrotoluen, při reakci však vznikla sloučenina, která se vůní podobala pravému pižmu. Baur ji hrdě nazval tonkinolem, dnes je také známo jako Baurovo pižmo. Patří do skupiny nitro pižem. Chemik Heinrich Walbaum v roce 1906 izoloval hlavní vonnou složku přírodního pižma, keton, jemuž dal jméno muskon. O několik let později jiný chemik objevil další podobný keton, tentokrát v cibetu, výměšku cibetky, a nazval ho civeton. Mezi nitro pižma patří také xylenové, ambrettové nebo tibeten.

Nitro pižma se v parfumerii používala velmi dlouho a byla ceněna hlavně pro svou vůni, která velmi dobře imitovala nedostupné přírodní pižmo. V 80. letech se však zjistilo, že tyto sloučeniny, ač samy o sobě relativně dobře biodegradovatelné, se velmi snadno mění na toxické látky. Od jejich používání už se proto upustilo, nebo bylo povolené množství velmi zredukováno.

Po nitro pižmech následovala polycyklická pižma: Phantolid, Galaxolid, Fixolid, Tonalid, Cashmeran a další (jde o obchodní názvy sloučenin, ty odborné jsou poněkud nepraktické, např. Galaxolid je 1,3,4,6,7,8-hexahydro-4,6,6,7,8,8-hexamethylcyklopenta-γ-2-benzopyran). Ani polycyklická pižma nejsou dobrá pro životní prostředí, kromě toho, že je jich spousta ve vodě, hromadí se i v rybách (především sladkovodních). Výzkumy zatím neprokázaly, že by byla pro člověka zvlášť nebezpečná, asi se vám ale nebude moc líbit, že byla (spolu s některými nitro pižmy) nalezena v lidském mateřském mléce. Proto se těhotným a kojícím ženám doporučuje nepoužívat kosmetické přípravky (krémy, tělová mléka) parfemované syntetickými pižmy, aby se jim děti zbytečně nevystavovaly.

Jaká vůně se vám vybaví nad obrázkem nažehlených prostěradel? Vůně čistoty? Omyl - to je pižmo...Jaká vůně se vám vybaví nad obrázkem nažehlených prostěradel? Vůně čistoty? Omyl - to je pižmo…

Galaxolid, velmi oblíbený mezi parfuméry (je např. ve vůních White Linen, Trésor nebo Soda od Comme des Garçons), svou vůní příliš nepřipomíná přírodní pižmo. Proč se naše preference časem posunuly od živočišných mošusů k čistým, označovaným jako bílá pižma? Pižmové sloučeniny se původně přidávaly do pracích a čisticích prostředků proto, aby svou nasládlostí zamaskovaly jejich nevábný chemický odér. Lidé chtěli, aby jejich prádlo vonělo co nejčistěji, výrobci tedy využili každý nový syntetický mošus, který voněl „hygieničtěji“ než ten předchozí. I v parfémů můžeme, zvlášť v posledních 20-30 letech, pozorovat postupný přechod od svůdných, lehce živočišných ke svěžím a čistým. Současná obliba čistých, až sterilních vůní bílým pižmům skutečně přeje.

Makrocyklická pižma, další skupina syntetických mošusů, mají jednu zvláštnost: cca polovina lidí je necítí. Parfuméři proto dávají do vůní směs více pižem, aby nežádoucí vliv zákazníkovy případné anosmie eliminovali. Mezi makrocyklická pižma patří Muskon, Habanolid (Glow, Clair de Musc), Ambrettolid, Exaltolid nebo Velvion (kolínská Velvione od Helmuta Langa stojí právě na tomto pižmu).

Nejnovější skupinou jsou alicyklická pižma, také se jim říká pižma 4. generace. Neustále vznikají nová a nová; Diane Ackermanová v A Natural History of Senses píše, že „vědci vyrobili dvacet umělých pižem“, což už dávno neplatí, Viktor Procházka, autor Základů parfumerie z r. 1957, se o přírodním pižmu zmiňuje ještě jako o látce používané do nejdražších parfémů, avšak „…v posledních letech bylo z velké části nahrazeno vůní synthetického Exaltonu“. Píše také o ambrettovém mošusu, který je „nejpoužívanější ze všech umělých mošusů“ (dnes je zakázaný, protože způsoboval přecitlivělost kůže na slunce a alergické reakce) a několika málo dalších pižmech.

Esprit Jeans, E. Arden Pretty Hot, Heidi Klum Shine: vůně, které mají přímo ve složení uvedený Cosmon.Esprit Jeans, E. Arden Pretty Hot, Heidi Klum Shine: vůně, které mají přímo ve složení uvedený Cosmon.

Nová pižma jako Cosmon, Muscenon, Nirvanolid nebo Serenolid jsou občas přímo uváděna ve složení parfému: jejich libozvučná jména jsou celkem atraktivní a vůbec nevzbuzují představu nějaké odporné chemikálie.

Pižmo nebo mošus? Dnes už raději pižmo, slovo mošus je vnímáno jako zastaralé, i když v některých případech zažité („mošusový olejíček“ jako specifický druh pižmové vůně). Slovo pižmo je hebrejského původu, vyvinulo se postupně, cestou přes staroněmecké bizamo, ze slova bāsām. Stejného původu je také balzám. Mošus má kořeny v řeckém moschos (μόσχος).

Pižmové parfémy

Pižmové vůně, tedy parfémy, v nichž je vůně pižma dominantní, jsou velmi rozmanité.

Orientální pižmové parfémy arabského původu, které se u nás dnes už dají celkem bez problémů sehnat, se dost možná podobají oněm dávným vůním s obsahem skutečného pižma. Třeba v Bait al Jawaharu ( recenze zde al Jawahar ) je zajisté silná dávka syntetické napodobeniny nějakého živočišného výměšku; střet s takovou vůní je jako přičichnutí k čistému Civetonu, s nímž jsem také měla tu čest. Dvě naprosto neoddělitelné vrstvy, jedna sladká a příjemná, druhá jako opar nad žumpou; nechcete čichat, nos se vám kroutí, ale musíte, protože to sladké je tak líbezné…

I v Orientě však mají v oblibě ty druhé pižmové vůně - bílé. Bílé pižmo se stalo označením pro čistý parfém vonící po vykoupaném těle (jistě, protože v mýdlech jsou svěží pižma!), vypraném oblečení nebo po samotném mýdle. Pižmo, jež voní po mýdle, které voní pižmem… Hledejte je pod názvy jako white musk, body musk, egyptian musk, clean musk. Recenze na typické představitele této kategorie z produkce arabské značky El Nabil budou v druhém dílu tohoto článku.

Černé pižmo (black musk) bývá naopak silné, výrazné, mužné, i když pořád sladké. Recenzi na jedno velmi výkonné najdete v tomto článku .

Naše západní kultura má také ráda bílé pižmo: velmi oblíbená vůně White Musk od The Body Shopu, která se vyrábí již od začátku 80. let a byla tou první čistou vlaštovkou, která nastartovala trend svěžích pižem, je toho důkazem. Neméně proslulý je White Musk od Jovanu.

Kombinace pižma a (nemýdlové) svěžesti: bílý čaj od Bvlgari je perfektním příkladem této kategorie. Hiver od Van Cleef & Arpels je směs pižma s citrusy a kořením. Fresh Musk od Jovanu byl osvěžen především pomerančem a pomerančovým květem.

Pižmo a vanilka dají dohromady naopak parfém hřejivý: pamatujete si Le Feu d'Issey, ozvláštněný navíc mléčnými laktony? Anna Sui Dreams , Calvin Klein Sheer Obsession nebo Joop! Muse jsou další huňaté šály vhodné k zimnímu zahalení.

Nevýhodou módních ultralehkých pižem je snížená fixační schopnost a tím i slabší výdrž vůně. Pižmo se odjakživa používalo jako „kotva“ pro ostatní složky parfému; aniž by samo nějak výrazně rušilo, drželo složky pohromadě a nedovolovalo jim moc rychle vyprchat. Lehká pižma však nemají tak dobré fixační schopnosti, a přičteme-li fakt, že hojně používaná makrocyklická pižma hodně lidí necítí, těžko se můžeme divit neustálým stížnostem na slabé parfémy s mizernou výdrží.

V druhém dílu tohoto článku vás budou čekat recenze nejen na slíbená pižma od El Nabilu, ale i na další exkluzivní i běžné parfémy!

Autor: Ada

.

Témata článku

Nejčtenější