Hippy Fizz má - obhájci čisté elegance prominou - úžasný flakonek. Tím nepopírám, že je to kýč, ale ta kombinace jasně žluté, neónově růžové a azurově modré je tak optimistická, že ji nelze nenávidět. Design navíc využívá ve svůj prospěch vlastnosti plastu - zatímco umělohmotné holubičky L'Air du Temps nebo umělohmotný ‚krystal‘ na flakonu Bright Crystalu vypadají poněkud trapně, zářivá hlavička a kytičkované ‚tělo‘ Hippy Fizzu je dokonalost sama a z jiného materiálu by to ani nešlo. Jestliže je Lolita Lempicka etalonem rokokového kýče, řada Cheap and Chic s Hippy Fizzem v čele je totéž pro plastový kýč.
Tím ovšem moje chvála končí a dál už se bude jenom kritizovat. A to prosím ne proto, že by se mi zrovna chtělo zanadávat si na nějakou ovocenku. Důvody jsou pádné.
Proti vůním od Moschina nic nemám; Oh! de Moschino jsem hodnotila celkem kladně, Cheap and Chic je pěkná jemná vůně s fialkami a krémovým ocáskem, Couture! je zajímavá a Funny! je v rámci žánru dost originální. I ta I Love Love je aspoň líbivá (jak bylo vidět z její komerční úspěšnosti), když už musí vonět jako bonpari. Ale Hippy Fizz je docela katastrofa.
Průšvih č. 1: vůně. Asi tak dvě vteřiny je to čistý citron, poté pět minut ovocný bonpar. Pak se vůně výrazně zmírňuje a po citrusech zůstane jen sladkosvěží ocásek (jako když se napijete citronové šťávy - po odeznění kyselosti si všimnete, že citron má i jemnou, zvláštně nasládlou stránku), který doplňuje nesladká pudrová fialka (k nerozeznání od fialky v Trussardi Jeans) a cedr. Větvičník? Ale prosím vás
Bonbonový úder je neoriginální, zbytek zcela mdlý a nijaký. (A Jeans stojí ve výprodejích mnohem méně než nový Fizz.)
Průšvih č. 2: chronologie. Tedy rozložení parfému v čase. Opravdu je to tak, že prvních pět minut - když budete mít štěstí, možná deset, ale víc vážně ne - se ozývá jásavý řev citronu a lepkavých ovocných bonbonů, který ztichne tak náhle, jako když strčíte dítě uprostřed záchvatu vzteku pod studenou sprchu. Zůstane supertichá, nesmělá fialka s nějakými neidentifikovatelnými drobnými podtóny. Znám takových vůní víc, v nejedné recenzi jsem si už stěžovala, že se vůně během půl hodiny vykřičí a pak jim dojde dech, a jsou konstruované tak, aby během chvilky zaujaly a zákazník si je hned koupil, než si to stihne rozmyslet. Hippy Fizz se svým tvůrcům ovšem vymkl z rukou; fáze určená k zaujmutí impulsivní zákaznice je tak krátká, že si i to impulsivní děvče stihne nepovedenosti Hippy Fizzu všimnout, než dojde k pokladně. Chyba.
Průšvih č. 3: výdrž. Už z předcházejícího jste nejspíš pochopili, že výdrž nebude nic moc. A taky že ne - za dvě hodinky je na ruce po všem. Možná to zachrání oblečení (na něm Hippy Fizz jistě vydrží déle, nemluvě o tom, že by mohly být víc cítit ty citrusy na úkor sušené fialenky), jenže kolik toho oblečení na sobě cílová skupina v cílovém ročním období nosí? Na ultrakrátké šortky a vršek od bikin či tílečko velikosti XXS se sotva natlačí pár molekul, které to ve třicetistupňovém teple vzdají, sotva navoněná Mařenka vyběhne z domu.
Ale na ten flakonek se běžte podívat 
.
