Horká švestková povidla s trošičkou skořice a černé masti. „Té“ černé masti, ale tady nepáchne, zato dává té bohaté šťavnaté hmotě odraz ode dna, aby nebyla ulepená. Díky tomu jen k tělu mazlivě lne, čvachtavá a hladká, můžete si ji nechat rozkošnicky protékat mezi prsty. Čichová orgie z laboratoře Christophera Sheldraka. O to nepochopitelnější je, že se nad touhle krásou nesmírnou zavřela voda, už se nevyrábí.
Složení na Fragrantice uvádí pelargonii, koření, pačuli, santálové dřevo a benzoin. Což dojmu dost odpovídá, za tím rafinovaně smrdutým tónem klidně může být pelargonie. Jenže flakon je odlišný. Pátráním na internetu, kde je toho o této značce zoufale málo, se při troše štěstí dá narazit na německého sběratele, který uvádí dvě verze a dva flakonky – Le Soir a Le Jour, Večer a Den. Ale víc nic.
Dokonce i vypátrat stopu vedoucí ke značce Isabel Derroisné je úmorná práce s titěrným výsledkem: Je to niková značka, kterou zastřešuje Yves Rocher. Pro větší zmatení je ještě někde uvedena pod dřívějším názvem Le Monde en Parfum. Značka má stránky jen ve francouzštině, protože jejich eshop do zahraničí neposílá. Ale pokud objevíte miniaturu na ebay, neváhejte a berte ji. A komu se pak nebude líbit, ať mi ji pošle.