Keičiny daleký ostrovy jsou podle všech indicií někde v Polynésii, protože holky tam nosí květinový věnce, mažou po sobě monoi (kokosovej olej s macerovanejma květama gardénie) a po večerech pálej benzoin, aby v chatrči navodily tu správnou atmosféru. Isles Lointaines otevírá čistá tuberóza s trochou zeleně. Doplňuje ji jenom lehkej mydlinkovej opar, takže mám dojem, že jsem se cestou na daleký ostrovy zapomněla ve svý koupelně. Nezdržím se tam ale dlouho, protože gardénie dotírá, a s ní i mandlovej krém a malinko kokosu. Odbočka do Mahory potěší a klidně bych se i zdržela, kdyby mě nečekaly další vábničky v podobě neindolickýho jasmínu (jako v Enlévement au Sérail!), a nakonec i tý zapálený kadidelnice s benzoinem. Popráším se vanilkovym pudrem, ulehnu do hamaku a tyhle prázdniny na Tahiti si pořádně užiju.