První vteřiny? Baccarat Rouge 540 + Spirito Fiorentino + mandarinka – jahoda. Takže doktořina/zubařina na úvod, v doprovodu kovového a mrazivého ovoce. Pěkné, moc pěkné, ale prostě to dost (více než jsem dle přečteného očekávala) připomínalo průkopnici BR. Po chvíli vůně sládne, mandarinkovatí a jeden okamžik mi připomněla moji nejvánočnější Sacrebleu Intense . Nadvláda mandarinky je jasná, ale rozpoznatelný je už i jemný nekyselý semiš, takový až medvídkově plyšový a vlastně i papírový (asi uváděná slaměnka). Kdesi v jedné recenzi jsem se setkala s názorem, že parfém voní (pisatel tedy použil jiné sloveso a vůbec to nemyslel jako pochvalu) jako stará kniha. Nu což, proč to neověřit?! Jestli tedy bude vyhovovat výtisk z roku 1843, kterýžto poklad jsem zachránila z jedné (Koniášovy) školní knihovny. Srovnávám - a ano, cosi tam je a můj a (Miltonův) Ztracený ráj vydává lehce šafránovou, dřevitokoženou vůni. Žádná plíseň, žádný závan tlení – prostě suchý, dvě staletí starý výtisk. Zpět ke Ganymedovi. Mandarinka forever! Teď i s kouskem svěží fialky, počáteční doktořina už téměř vymizela; minerální svěžest přetrvává, ale po desinfekci se slehla zem. Šťavnaté mandarinky se nemůžu nabažit, nořím do ní nos, potlačuji nutkání zápěstí olíznout. Vzpomínám na dětství, kdy jsme si bráchou spravedlivě rozdělili těch pár dostupných kousků, nábožně je loupali a po dílkách prodlužovali chvíle slasti. (A pak mi obvykle bratr ty mé zbylé schované zákeřně sežral!) Je vůně sladká? Jasně, je, ale není v ní ani stopa vanilky, něčeho cukrkandlového, lepivého.
V dalších fázích ( možná po dvou hodinách) se parfém příliš nemění. Dominující mandarinka ponechává určitý prostor semiši, dřevu i všem výše zmíněným složkám. Vůně působí šťavnatě, vzdušně, občas papírově zašustí, minerální tón nacházím i nadále. Úspěšně přečkala i večerní sprchu (nikoliv krátkou) a ještě se kousek posunula. S trochou fantazie posekaná červencová louka, kytky prolézající ze zahrádek laťkovými ploty a stánek se zmrzlinou (mandarinka a ???)
Labutí píseň (a opravdu krásná) se dostavila druhý den ráno a během dopoledne – opět vše skvělé, voňavé, rozpoznatelné, a teprve v těchto fázích jsem si uvědomila, že celou dobu na mě občas vykoukl ještě jeden tón – meruňka! Pochopitelně – ve složení je uvedena vonokvětka.
Kdy nosit? Neposoudím, vyzkoušejte. Úplně na závěr – Ganymede je nádherná vůně, mimořádně povedená, s potenciálem okouzlit i být zavržena. Nová BR 540? Přelomová? To bych přeci jenom neřekla – nacházím v ní až příliš mnoho styčných bodů s parfémem, který vznikl o pár let dříve a který vyvolal takové pozdvižení.