První „knihovní“ vůně je z roku 2010 a vytvořil ji Daniel Maurel. Čtenářsky i parfémově musí člověk dospět; toto je oddělení četby pro odrostlejší děti či mládež. Vůně je to hutná (jak jinak u této značky), kompaktní, intenzivní, a nikterak záludná. Nazvala bych ji orientálně ovocnou s mírným zalaškováním s chypre. V počáteční fázi dupl na plyn kardamon, a mě obklopil závan připomínající indické či jihoasijské pokrmy. Nahořklou citrusovost má na svědomí složka na oficiálních stránkách uváděná jako „bigarade“ – jinak sevillský hořký pomeranč. Švestka, která se též objevuje v hlavě, není čerstvá, utržená ze stromu, ale spíše ta povidlová či koláčová. Asi proto se vzápětí dostavila i jakási čuchofata morgána – cítila jsem i závan skořice (bez té se koláč neobejde). Srdce vůně si dává na čas (opět u Amouage nic nového – příjemná změna oproti jiným parfémům, které vystřílí prach v první půlhodině, a pak jenom rozpačitě koukaj) a kytky své předskokany rozhodně nevyženou a nepřeválcují. Jen tak prostě přisednou a jen tak mimochodem si krásně voní. Pozornost na sebe strhává ylang-ylang, ale když se soustředíte, třeba rozlišíte i růži. Poslední fáze je nejdříve spíše ve znamení dřev (uvedeno cedrové, santalové a quajakové) než kadidla a vetiveru. Složky se mírně provzdušní, ustupuje hořkosladkost ovoce ve prospěch suché nasládlosti dřev a tonky. Parfém se postupně stává stále sušší, a ano, je to tam – vůně papíru, nové knížky. Vybavuji si šustění otáčených stránek i charakteristické lupnutí vazby. (Má elektronická čtečko, máš se ještě co učit!)
Ve zkratce:
- Líbí velice - Odpoledne, podvečer - Ideálně k domácímu rozjímání, společnost uvítá menší - Jaro, letní večery, slunečný podzim