Mělo mě z názvu napadnout, že půjde o bobkový list. Ale nenapadlo, a tak jsem zasloužila ruku marinovanou v nálevu na houby. Naštěstí si ani tvůrce nemyslel, že by to šlo dlouho vydržet, a tak bobkový list po hodině ubírá na agresivitě a pomalu se stahuje. A to, co pak vystoupí, není vůbec špatné – nejvýraznější je jemňoučké jehličí, no vím, že je to cedr, ale stejně spíš připomíná měkké jehličky modřínu. A jak krok za krokem odchází bobkový list, na jeho místo se stejným tempem sunou citrusy. Po dvou hodinách je z marinády variace na Terre d´Hermes, tlumená, méně sladká i méně na sebe upozorňující. Ale velmi příjemná.
Za sebe dávám Laurelu neutrální hodnocení, toho vavřínu v úvodu bylo na můj vkus zkrátka příliš. (Jeden zlý jazyk vedle mě mluví o maggi, ale to se mi nezdá, když už, tak možná kořeněná zeleninová polévka). Tím ale nechci nikoho odradit od zkoušení, zvlásť pokud máte rádi vůně ne přímo lesní, ale řekněme po myslivecku. Navíc je Laurel vůně silná, prvních pár hodin až pronikavá, s dlouhou výdrží.