Habit Rouge jsem vyzkoušel neplánovaně, prostě dorazila jakožto součást várky vzorků. Samozřejmě jsem již spojení Guerlain: Habit Rouge zaslechl jakožto příslib klasické zajímavé vůně, byl jsem tedy zvědav, co s tím udělá moje pokožka.
Po nanesení se vůně okamžitě proměnila do jednoho slova. Nivea. Odmyslete si masnotu krému a nechte jen vůni Nivey. Nečekaná, ale příjemná. Postupně ovšem začala vůně rozbalovat slupky a na mě počal vysvítat odér, který zrovna nemusím. A to bergamot nejlépe/nejhůře v kombinaci s nějakým citronem. Což je kombo, které mi naprosto zhnusilo Givenchy Gentleman. Nicméně se to zastavilo v pravý čas, ve chvíli, kdy to bylo ještě únosné. Tyto závany postupně ustupovaly, v tu chvíli nicméně nastoupila vůně mýdla. K praní. Taková ta ostřejší mýdlovina. Ta ovšem během pár minut ustoupila taktéž, neboť ji vystřídal jemně vystupující pomeranč…
Od začátku až do této chvíle to vše trvalo nějakých 40-60 minut.
A pak to přišlo. Všechny tyto složky se najednou spojily do krásné vyrovnané klasické vůně. Vůně, která ovšem stále zůstává podbarvena jakousi skrytou mýdlovostí, snad i citrusovitostí. Nikoli ovšem ve zlém, je to něco jako když se kdysi dávno, nebo i dnes na vesnicích vypere ložní povlečení klasickým mýdlem a dá se potom během léta, kdy fouká větřík, sušit ven. Je to jako krajíc nedusivé vše podbarvující vůně mýdlové čistoty, na níž namažete elegantní pomazánku snesitelného bergamotu, jemňoulinké vanilky, závanu pomeranče, to vše položené na kousku vydělané kůže.
Určitě to chce tuto vůni vyzkoušet před nákupem. Pro mě je tato vůně nenositelná - oblek nosím totiž sporadicky. A Habit Rouge je svým stylem skvělá právě k obleku. Jiné oblečení z této vůně udělá zápach, který evokuje vodu po děděčkovi. Zapomeňte i na kompromis kvalitních džínů, košile, bot,… Pouze oblek tuto vůni vyzdvihne do těch správných výšin. Cokoli jiného ji ubíjí.