Jedná se o původní chanelovskou vůni z r. 1926, která se v rámci řady Les Exlusifs de Chanel dočkala vzkříšení v r. 2007 (parfumér Jacques Polge). Byla to ve své době první dřevitá vůně určená ženám a k jejímu vzniku se vážou dvě rozdílné legendy. Podle první z verzí prý Ernest Beaux vůni vytvořil jako důsledek okouzlení Čajkovského operou Piková dáma, druhá verze říká, že tento parfém odráží vlnu zájmu o Afriku a jiné exotické destinace, která zachvátila Paříž ve dvacátých letech minulého století.
Zahaleno tajemstvím zůstává i složení vůně – oficiální stránky ho neuvádějí, ostatní zdroje se neshodují. Vycházejme proto z poskytnuté informace, že se jedná o „dřevitou vůni s orientálními tóny“.
Vůni otevírají trochu zaražené aldehydy doprovázené mírně nakyslými (i natrpklými) ovocnými tóny. Brzy se projeví srdce vůně, a to nemůžu popsat jinak než takto:
Představte si rozpálenou pláž kdesi subtropech, slunce přímo nad hlavou a vítr drží polední klid. Na pláži se vytvořila hromada – jsou zde různé druhy dřeva (sladké santalové, ulámané větve citrusů, na kterých zůstaly jejich plody, pár borových větviček), včelí úly se zbytky medu a vosku, suchá tráva a hrsti zlatavého písku. Žár je nesnesitelný, vše se rozpaluje a taví, vzniká jednolitá masa, která vydává zvláštní vůni. Nenajdete v ní ani stopu kouře, je plíživě hutná a sladká, přesto nelepí, pouze vás obklopí a doprovází. Po nějaké doby v ní jednoznačně identifikuji teplé, konejšivě mléčné tóny, možná až trochu takové máslověsušenkové. V závěrečné fázi cítím ve vůni stopy nahořklých pryskyřic, nádech pálené pomerančové kůry, stejně tak trochu kouřové vanilky a (odpusťte blouznivé) – i trochu coca-coly. Sladkost je v této chvíli hodně na ústupu.
Francouzštinu neovládajíc, lámala jsem si hlavu s překladem – Dřevo z ostrovů, Ostrovní dřevo? To není tak důležité – zájemce o vůni možná trochu zklame, že značka od podzimu minulého roku ukončila výrobu verze EdT (testována) a nahradila ji koncentracemi EdP (dovoluji si dát odkaz na hodnocení @domenica ) a čistý parfém. Ze subjektivního hlediska by to výdrži mohlo prospět – uváděná koncentrace na mé kůži přežila v té nejlepší formě cca 4 hodiny (ale ty stály za to)!
A na úplný závěr ještě malou zmínku. Tato vůně bývá často přirovnávána k Samsaře (Guerlain). Ano, jistá podobnost by tu byla, ale zatímco Samsara vás obklopí a zmocní se vašeho těla, Bois des Îles zajímá i vaše duše.