Hospůdka v horkém letním dni pod rozložitými vzrostlými lípami, kde do třetinových kryglíků nalévají žlutou čepovanou limonádu, hned vedle pípy s pivem tlačeným vzduchem a čerstvě umytých půllitrů. Výčepní pult voní právě rozlitým pivem, kolem plných košů s tácky od párků létají vosy, vrabci čimčarají. Plná sklenice s limonádou se hned orosí, mokrá sklenice chladí do horkých rukou a bublinky praskající na hladině příjemně prskají do nosu mikroskopické kapičky sladké kyselosti, chladná hutná ovocná vůně limonády lahodí nosu i jazyku. Vůně kafe nikde, možná někde od vedlejšího stolu slabý závan pravého turka v tlusté prvorepublikové sklenici. Nakonec se mi líbí, je to taková popolední letní pohodička ve vesnickém výčepu, kde nikdo a nic nehlučí, nikdo nikam nespěchá, skoro uspávací. A nese se další limonáda…