Čekala jsem epesní moučník - mé oblíbené creme brulée a k tomu sklenku kvalitního koňaku. Byli úslušní, chtěli mi vyhovět, dostala jsem místo toho nejdražší kvalitní vanilkový doutníček a k tomu sklenku koňaku. Tak to v životě chodí, ne vždy dostanete, co chcete a musíte se a nebo taky nemusíte spokojit s náhradní variantou.
Na mé kůži vyzněla Spirituese Double Vanille velice zvláštně. V úvodu jsem na malý okamžik cítila žvýkačku Pedro, vzápětí zcela zřetelně pečená jablka. Ta mám moc ráda, zaskočilo mě to. Kdy bude vanilka, koňak, doutníček? Vanilka se vyloupla v podobě kvalitního doutníčku a k tomu malá štamprle koňaku. Není špatný, ale pila jsem už lepší. Do toho vedle mě sedí společnice, která horlivě cumlá antiperle a jemná vůně mentolu mi vadí v kombinaci s vanilkou a koňakem. A potom už bohužel nic, jenom po celou dobu cítím pečená jablka s vanilkovým doutníkem. Vůně se zakulatila, je hezká, to ano. Nicméně výdrž je celkem tristní, siláž také, po dvou hodinách se se mnou beze slova, či zanechavší stopy, loučí. Mám ráda typický guerlainovský ocásek a ten tady zcela postrádám. Vůně mi vzdáleně připomíná vytuněnou Ambre Narquilé. Bohužel tak si gurmánskou vůni nepředstavuji a je to asi moje první zklamání z exkluzivních vůní od Guerlainu. Vůně si napravila u mně mírně reputaci, celé dopoledne voní krémově, ve stylu Dove, je to hezké, ale něco zcela jiného, než jsem očekávala. Typická vůně do kanceláře. Nevzbudila ve mně emoce, možná jsem očekávala víc, než jsem dostala.