Ano, vím, že s recenzí na tuto vůni přicházím poněkud ehm
s křížkem po funusu, ale musela jsem si vzít tak říkajíc čas na
rozmyšlenou. Ze dvou důvodů:
- Snažila jsem se přijít na kloub tomu, v čem je tato vůně tak
jedinečná – 50 ml stojí bratru 300 euro, a přesto je o ni
nebývalý zájem.
- Dlouze jsem přemýšlela o názvu, jak ho (také) přeložit do češtiny,
co tím chtěl velký lišák Tom Ford říci (a jak to, že mu to v dnešním
hyperkorektním světě prošlo!). Doslovný překlad zní Ztracené třešně,
a to si pište, že tohle T.F. na mysli neměl! Především v americké
angličtině se tento idiom užívá pro označení jisté velmi intimní
záležitosti. Ztratit panenství, přijít o věneček, pozbýt nevinnost,
okusit plodů ze stromu poznání …. Ale žádný z českých ekvivalentů
v sobě nemá tu správnou špetku pikantérie balancující před hranicí
vulgarity. Takže tady bych viděla prostor pro případnou diskuzi.
Konečně k vůni samotné. Zkoušela jsem opakovaně – prvně kolem
Velikonoc, v období nastupujícího jara – a nadšení se nedostavilo.
Potom jsem měla tu čest vprostřed letošního léta, kdy se střídaly tropy
s přívalovými dešti – to už to bylo podstatně lepší, ale jistá
skepse zůstávala. Do třetice to vyšlo – v teplém, letněloučícím se
podvečeru jsem definitivně vůni propadla.
Začátek je nepřekvapivě třešňový, a trochu i višňový, kolísá mezi
příjemně vonícím domácím kompotem a bonboniérou višní v čokoládě.
Velmi povedeně se rozvíjí hořká mandle – absolutně nepálivá,
nesyntetická, bez marcipánového ocásku, a s ovocem (za chvíli tam nakoukla
i švestka) si rozumí. Další gurmánské složky (vanilku a tonku)
přibrzdil peru balzám. Určitě znáte tzv. višňák – Višněvského
balzám, černou mast, vonící po uzeném, třešních, spáleném dřevu, a
také po peruánském balzámu (pro upřesnění – dává se pouze do jedné
varianty). Tenhle černý zázrak jsem v Třešních ucítila, a v tu chvíli
konstatovala, že to vůbec nevoní zle. Rozverné ovoce ztrpklo, mandle se
spolčily se syrovým dřevem a zhruba 15 – 20 minut to byl výklenek
naprosto učebnicový! Drsný, nebezpečný, nevyzpytatelný …. a krásný!
(Vzpomněla jsem si na Fordův film Noční
zvířata .) Později se vůně odklonila mírně do květinova (hutná
růže a o poznání klidnější jasmín), znovu se začala prosazovat
griotka, ale ten závan medicíny tam byl až do samého konce. I díky tomu
bych parfém vůbec neoznačila jako sladký. V dalších fázích se ustálila
nádherně přírodní směs ovoce, částečně spáleného syrového dřeva a
suché trávy, která začíná přijímat chlad nastupující noci. Po trochu
rozpačitém začátku přišla báječná střední doba a opravdu velkolepé
finále. Rozumím vlně zájmu, chápu nadšené ohlasy, jen ta cena by mohla
být přeci jenom o fous lidovější. Tahle krása je totiž dost na štíru
s životností – dvě až tři hodiny, a potom bohužel postupné
sbohem!
