Ano, vím, že s recenzí na tuto vůni přicházím poněkud ehm s křížkem po funusu, ale musela jsem si vzít tak říkajíc čas na rozmyšlenou. Ze dvou důvodů:
- Snažila jsem se přijít na kloub tomu, v čem je tato vůně tak jedinečná – 50 ml stojí bratru 300 euro, a přesto je o ni nebývalý zájem.
- Dlouze jsem přemýšlela o názvu, jak ho (také) přeložit do češtiny, co tím chtěl velký lišák Tom Ford říci (a jak to, že mu to v dnešním hyperkorektním světě prošlo!). Doslovný překlad zní Ztracené třešně, a to si pište, že tohle T.F. na mysli neměl! Především v americké angličtině se tento idiom užívá pro označení jisté velmi intimní záležitosti. Ztratit panenství, přijít o věneček, pozbýt nevinnost, okusit plodů ze stromu poznání …. Ale žádný z českých ekvivalentů v sobě nemá tu správnou špetku pikantérie balancující před hranicí vulgarity. Takže tady bych viděla prostor pro případnou diskuzi.

Konečně k vůni samotné. Zkoušela jsem opakovaně – prvně kolem Velikonoc, v období nastupujícího jara – a nadšení se nedostavilo. Potom jsem měla tu čest vprostřed letošního léta, kdy se střídaly tropy s přívalovými dešti – to už to bylo podstatně lepší, ale jistá skepse zůstávala. Do třetice to vyšlo – v teplém, letněloučícím se podvečeru jsem definitivně vůni propadla.
Začátek je nepřekvapivě třešňový, a trochu i višňový, kolísá mezi příjemně vonícím domácím kompotem a bonboniérou višní v čokoládě. Velmi povedeně se rozvíjí hořká mandle – absolutně nepálivá, nesyntetická, bez marcipánového ocásku, a s ovocem (za chvíli tam nakoukla i švestka) si rozumí. Další gurmánské složky (vanilku a tonku) přibrzdil peru balzám. Určitě znáte tzv. višňák – Višněvského balzám, černou mast, vonící po uzeném, třešních, spáleném dřevu, a také po peruánském balzámu (pro upřesnění – dává se pouze do jedné varianty). Tenhle černý zázrak jsem v Třešních ucítila, a v tu chvíli konstatovala, že to vůbec nevoní zle. Rozverné ovoce ztrpklo, mandle se spolčily se syrovým dřevem a zhruba 15 – 20 minut to byl výklenek naprosto učebnicový! Drsný, nebezpečný, nevyzpytatelný …. a krásný! (Vzpomněla jsem si na Fordův film Noční zvířata .) Později se vůně odklonila mírně do květinova (hutná růže a o poznání klidnější jasmín), znovu se začala prosazovat griotka, ale ten závan medicíny tam byl až do samého konce. I díky tomu bych parfém vůbec neoznačila jako sladký. V dalších fázích se ustálila nádherně přírodní směs ovoce, částečně spáleného syrového dřeva a suché trávy, která začíná přijímat chlad nastupující noci. Po trochu rozpačitém začátku přišla báječná střední doba a opravdu velkolepé finále. Rozumím vlně zájmu, chápu nadšené ohlasy, jen ta cena by mohla být přeci jenom o fous lidovější. Tahle krása je totiž dost na štíru s životností – dvě až tři hodiny, a potom bohužel postupné sbohem!